na Blog.cz

Jsem stále tu, rozhodně nekončím. Sockuju na netu u tetky a doufám, že se doma konečně připojim. Ani nemám čas popisovat Statusy, rozhodně ale můžu říct že pařim telku jak zamlada.

Jak to dát teda dohromady. Strávila jsem boží Silvestr s příjemnou společností, ikdyž Wild neodpustím její úprchy za úmyslem nechat mě samotnou s jakýmsi... no to je jedno. Každopádně mi můžete věřit, že není zrovna lehký přetvařovat se a mile se usmívat na neznámého opilého a přitom myslet na někoho uplně jiného. Tohle bylo, naposled.

Tuten rok je těžkej, teda aspoň začátek. Plusem může být že mám pár přátel a ti mi pomáhají zapomínat na to, co se děje doma. I přes silnou překážku je Míša skvělá ženská která poradí a pomůže.

Mám plno plánů co stihnu za tuten rok a už střádám plány na další roky. Prostě nuda nebude, na vztah se zase nedostane takže budu rozmazlovat sebe. Vidím to na koně, skate, klavír, saxofon a naučím se konečně německy a kvůli rodině i Italsky(fakt mě sere jak kurví češtinu, tak budeme kecat italsky). Třeba se dostane na Japonštinu, ale ta je v plánu na 2011 či 2012, plus samozřejmě bude střelnice, prostě už na vás seru. Ne na vás, ale celkově na celej svět. Teď se budu bavit já... LoveYa

MUSIC: Die Mannequin
BOOK: K A R E N R O S E - Nic Neříkej! str. (289/386)
TV SHOWS: The Ugly Truth

DEN JEDNÍM SLOVEM: nic

Bolí mě záda a hrudník a furt nemám sbaleno. Asi mě to štve víc než by mělo ale fakt se mi nikam nechce. Vidina vlastního bytu je sice lákavá, no, aspoň si zvyknu. Jakožto budoucí cestovatel musím být zvyklá na přemisťování a nezvykat si příliš na to jedno a samé.

Strávila jsem chvilku s Wild, krásné potkání s Bublinkou a trpím šíleným hladem protože díky stěhování se tu nějak zapomněla na potraviny. Nejenže že polovina kuchyně je už pryč, taky snad lednici někdo vykradl. Nenechali mě tu třeba náhodou?

Chtěla jsem na prá dní odjet do Teplé ale hostitelka najednou nemá čas, takže strávím spolu s mlčením a nic neděláním poslední dny prázdnin v novém bytě, také se zdobením zdí a tak trochu, uhnízďováním.

Je předemnou hromada knih, musím sehnat šaty, pořídit si diář, musím přežít zimu, musím se naučit německy, začít s otcem italštinu, začnu jezdit na koni, třeba vyjde ten skate a trochu se začnu vážněji rozhlížet po vysokých školách zaměřených na cizí jazyky a trochu se mrknu do psychologie. Pořídím si psa vlastně. Blah, o vztazích už raději nemluvim.

Asi je tohle můj poslední článek letos, tak pěknej novej rok. PF 2010.